Vliv Slunce na horní vrstvy atmosféry slábne
9. 2. 2007
Vliv Slunce na horní vrstvy atmosféry slábne
Vlivy záření Slunce a geomagnetické aktivity v atmosféře slábnou s klesající výškou. Dlouhodobé výzkumy také ukázaly, že vliv slábl během 20. století. Nyní jsou změny v horních vrstvách atmosféry způsobeny skleníkovým efektem a Slunce ovlivňuje jen ionizovanou složku ionosféry. Vyplývá to z přednášky Jana Laštovičky z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Stejně významné byly podle Laštovičky v horní atmosféře, což je od 50 kilometrů výše, vlivy Slunce a skleníkových plynů v první polovině 20. století. Situace se začala měnit po roce 1957, kdy se objevily kyselé deště, ale podařilo se je potlačit. Později se začal projevovat vliv kysličníku uhličitého.
Pokud bude skleníkový efekt zesilovat, pak budou plyny v horních vrstvách atmosféry působit na družice, kterým zřejmě stoupne životnost. Skleníkový efekt bude také ovlivňovat, i když jen málo, radiové vlny.
Přednáškou "Vliv sluneční aktivity na dlouhodobé změny v horní atmosféře" Laštovička zahájil dvoudenní cyklus přednášek, který Akademie věd připravila k Mezinárodnímu heliofyzikálnímu roku. Dnes si mohli zájemci ještě poslechnout přednášku o helioseismologii, která zkoumá nitro Slunce, a o výzkumu slunečního větru a jeho vlivu ve sluneční soustavě. Martin Šolc z Astronomického ústavu má hovořit o historii výzkumu Slunce.
Cyklus bude pokračovat ve středu dopoledne přednáškami o pozorování Slunce ze Země i z kosmu. Odpoledne bude František Vaněk ze společnosti ČEZ hovořit o výrobě elektřiny ze sluneční energie fotovoltatickou technologií a porovná ji s výrobou elektřiny z ostatních obnovitelných zdrojů. Na závěr bude hovořit Marian Karlický z Astronomického ústavu o slunečních erupcích a vyvržení koronární hmoty, čímž Slunce ovlivňuje celý meziplanetární prostor.
Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) vznikl z podnětu světové komunity vědců a vyhlásila ho OSN. Slavnostní zahájení bude 19. a 20. února v budově OSN ve Vídni. Naváže na tradici polárních roků a geofyzikálního roku, který se konal v roce 1957. Vyhlášen byl rovněž při příležitosti 50. výročí vypuštění první umělé družice Země.
Pokud bude skleníkový efekt zesilovat, pak budou plyny v horních vrstvách atmosféry působit na družice, kterým zřejmě stoupne životnost. Skleníkový efekt bude také ovlivňovat, i když jen málo, radiové vlny.
Přednáškou "Vliv sluneční aktivity na dlouhodobé změny v horní atmosféře" Laštovička zahájil dvoudenní cyklus přednášek, který Akademie věd připravila k Mezinárodnímu heliofyzikálnímu roku. Dnes si mohli zájemci ještě poslechnout přednášku o helioseismologii, která zkoumá nitro Slunce, a o výzkumu slunečního větru a jeho vlivu ve sluneční soustavě. Martin Šolc z Astronomického ústavu má hovořit o historii výzkumu Slunce.
Cyklus bude pokračovat ve středu dopoledne přednáškami o pozorování Slunce ze Země i z kosmu. Odpoledne bude František Vaněk ze společnosti ČEZ hovořit o výrobě elektřiny ze sluneční energie fotovoltatickou technologií a porovná ji s výrobou elektřiny z ostatních obnovitelných zdrojů. Na závěr bude hovořit Marian Karlický z Astronomického ústavu o slunečních erupcích a vyvržení koronární hmoty, čímž Slunce ovlivňuje celý meziplanetární prostor.
Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) vznikl z podnětu světové komunity vědců a vyhlásila ho OSN. Slavnostní zahájení bude 19. a 20. února v budově OSN ve Vídni. Naváže na tradici polárních roků a geofyzikálního roku, který se konal v roce 1957. Vyhlášen byl rovněž při příležitosti 50. výročí vypuštění první umělé družice Země.
By Dave
trapas
(borky:o), 7. 6. 2007 10:26)